Na sport měl nadání a vitalitu zdědil po svých rodičích. Začínal plaváním a hokejem, kde nabral i fyzičku, která ho honosila pak po celou jeho kariéru. "Měl jsem dar od Boha, protože můj táta i celá moje rodina byla taková vitální. Na škole náš učitel říkal, že jakou fyzičku nasbíráš do 18 let, tak s tou strašně dlouho vydržíš. Samozřejmě, že jsem ale také cvičil. Chodil jsem plavat a hrál jsem hokej. Můžu ale říct, že ke konci kariéry už jsem to ani nějak moc nepotřeboval. Měl jsem tak dobrý fyzický fond, že jsem měl vždycky navrch než ten můj spolujezdec. V padesáti jsem byl na tom natolik dobře, že při posledním závodě v Německu jsem jel před svým synem, který měl o několik let mladšího řidiče," řekl nám Josef Novotný, kde se v něm brala taková síla, která ho přímo předurčovala k závodění.

Již jako malý kluk se zajímal o motory. Kde to zavrčelo, byl tam Josef. S partou se proháněli na mopedech a pionýrech, aby se pak v 18 letech rozhodl závodit v motokrose na sólo motocyklu ČZ 250 ccm společně se svým kamarádem Jaroslavem Petákem, kdy reprezentovali středisko Beroun. V motokrose ale díru do světa neudělal. Zlomil si obratel a následovala roční pauza.

A právě v té době se u nás začínala objevovat nová disciplína sajdkárkros, která zažívala neuvěřitelný rozkvět, což změnilo i další kroky Josefa Novotného. Se svým kamarádem z motokrosu dali hlavy dohromady a zkusili sajdkárkros. Jaroslav usedl za řidítka a Josef šel do vozíku. „U nás to jezdil František Hejnal. Ten nám také zapůjčil první stroj. Tím byla odstartována naše sajdkárkrosová kariéra. Jarda řídil a já mu vyvažoval,“ vzpomínal Josef Novotný. V sezoně 1975 dokonce spolu vyválčili 6. místo v mistrovství republiky. Jejich cesty se ale krátce na to rozešli. „Časem mě to ale táhlo více a více za řidítka, a tak jsem přešel z vozíku za ně. Sehnal jsem si spolujezdce Slávu Háka a koupil motorku. Mezitím Jarda Peták začal s Evženem Kamenárem. Od té doby byl mezi námi lítý boj," objasňoval nám.

V 70. letech se ale sajdkárkrosu ještě nevěnoval naplno, čemuž i odpovídaly výsledky kolem top20. „Nebylo to ještě pořádné závodění, protože jsem pracoval v Praze na metru (před tím i v uranových dolech), střídal spolujezdce a motorkám se věnoval pouze okrajově,“ přiznával v jednom interview Josef Novotný.

Jeho sajdkárkrosová hvězda začala strmě stoupat až v dalším desetiletí, kdy k sobě do týmu zlákal nadaného spolujezdce Petra Lundáka. Z jejich šestileté spolupráce vzešly dva mistrovské tituly a jeden vícemistr. Blýskli se i na mezinárodních závodech v Ouběnicích či Bučovicích, kde v letech 1983-1985 opanovali stupně vítězů. „Nebýt zranění, které postihlo nás oba, byli bychom zřejmě ještě úspěšnější. Petr si v roce 1984 zlomil nohu, když zkoušel štěstí jako řidič a mě potkalo o několik týdnů později totéž na závodech v Německu. Na rok a půl se ze mě stal divák,“ vrací se ke slavné éře.

Na ni chtěl navázat už s novým mitfárou, kterým se stal jeho bývalý mechanik Dalibor Moravec. S ním přidal další titul mistra republiky. Od sezony 1988 se pak už začal pravidelně objevovat na MS sajdkár, kde největšího výsledku dosáhl až s Antonínem Šimůnkem. V roce 1992 nejenže přidali další mistrovský titul, ale hlavně prorazili na MS, kde udělali československý rekord v počtu získaných bodů. Bylo jich celkem 66 a v konečném pořadí jim patřilo 24. místo. Nejlepší výsledek pak udělali v německém Bielsteinu, kde ve druhé jízdě skončili jako pátí, což v té době byl ohromný úspěch. Dále se jim dařilo bodovat ve většině podnicích GP.

Po velkém triumfu však již Antonín Šimůnek nepokračoval a Josef Novotný tak povolal do své sajdkáry syna Přemysla, což se ukázalo jako za velmi prozíravé. Po jednom roce s ním hned udělal další titul mistra republiky, v pořadí již pátý! Ani s Přemkem se nešetřil a pravidelně nastupoval na MS, kde se mu velmi dařilo a platil za tvrdou konkurenci v top15.

Svou závodní kariéru si prodlužoval až do svých 50 let a i v té době proháněl mladší posádky u nás i v zahraničí. „Sajdkárkros je hodně těžká a bolestivá disciplína. Ale když ho děláš pořádně, vyplatí se ti to,“ vysvětloval nám a zárověň dodával. „Pro mě to byla strašná droga, proto jsem vydržel tak dlouho jezdit.“


Mistrovství Československa a ČR:

5x mistr republiky (1981, 1984, 1987, 1992, 1994)
2x vícemistr (1982, 1989)
3x druhý vícemistr (1991, 1995, 1998)


Mistrovství světa:

(Jen pro upřesnění, abyste dosáhli na body, museli jste končit nejhůře na 15. místě!)

1x  top 25
1x  top 30
2x  top 35
5x  top 40
 



připravil: Josef Hejnal
Foto: Osobní archiv Josefa Novotného
12.12.2020