Když se podíváme na Tvoji závodní kariéru. Která nejlepší a nejhorší vzpomínka/závod se Ti vybaví?  
V úvodu bych chtěl poznamenat, že jsem se svojí kariérou opravdu velmi spokojený. Podařilo se mi dosáhnout téměř na vše, o co jsem stál. Byl jsem ve světovém šampionátu třetí, pak druhý…. Vyhrál jsem MXoN coby reprezentant Německa v roce 2012 a jediné, co mi uniklo, je titul světového šampiona. Mám slušnou sbírku červených tabulek a také ocenění za holeshoty. Vyhrál jsem mnoho mezinárodních závodů, atd. 
 

Rok 2015 se rýsoval jako můj rok. Vedl jsem světový šampionát s padesátibodovým náskokem před Cairolim, takže to byl skutečně rok, kdy jsem měl šanci vyhrát světový titul. Moje motorka skvěle fungovala, měli jsme skvělý tým lidí a prostě se mi dařilo. Naneštěstí jsem pak během domácí MXGP Německa upadl a když jsem se zvedal, přejel mi jiný jezdec nohu a přivodil zlomeninu. Na zotavení jsem potřeboval takovou hromadu času, že bylo po sezóně. Tohle je moje nejhorší vzpomínka. Ale další dobrou je moje první MXGP vítězství ve Faenze v roce 2008, kde jsem zajel dvakrát první místo. O výhře MXGP jsem snil už od svého dětsví, takže jsem byl nadšený, když se to povedlo. Měl jsem párkrát nakročeno k boji o titul, ale největším problémem mé závodní kariéry byla zranění. 

Když se podíváš zpátky, najdeš něco, co bys udělal jinak, kdybys měl možnost?

Vynechám-li MXGP Německa v roce 2015, tak jak už jsem řekl. Jsem spokojený se vším, čeho jsem dosáhl a taky jaká byla moje cesta k těmto úspěchům, po nichž jsem toužil. 

Oblíbená trať a motorka?

Moje oblíbená motorka byla Husqvarna v roce 2015, která měla úžasný motor, ale taky podvozek. Je to pro mě nadále nejlepší motorka, na které jsem kdy závodil. V roce 2014 jsem závodil na Hondě, což byla taky hodně speciální motorka. Oblíbenou tratí byl Bellpuig ve Španělsku a jsou jimi všechny americké jako Red Bud, Budds Creek… Glen Helen je podle mě nejlepší trať na světě, a ke všemu navíc přírodní. 
 

Dostal jsi někdy nabídku závodit v Americe? Pokud ano, který tým se Tě snažil zlákat? Přemýšlel jsi o tom někdy?

Ne, taková nabídka z USA nikdy nepřišla. Nikdy jsem se o ničem podobném ani s nikým nahlas nebavil. Abych byl upřímný, tak jsem rád doma v Německu a odcestovat do Ameriky by znamenalo přizpůsobit se jejich životnímu stylu. Ve své hlavě jsem přemítal, že bych měl vyrazit do AMA a zkusit si nějaký závod, nebo rovnou celou sezónu, protože tratě na nichž se závodí miluji, a navíc vždycky když jsem jel GP, bylo z toho pódium. 

Co plánuješ v budoucnu? 
Na svou budoucnost jsem se začal více zaměřovat v minulém roce. Mám hromadu zkušeností – dobrých i špatných, spojených se zraněními a chybami. Nikdy jsem coby jezdec neměl žádného trenéra, protože jsem se nikdy netrhnul od svého táty. Když jsem jezdil za KTM Factory Racing, spolupracoval jsem se Stefanem Evertsem, od kterého jsem se toho spoustu naučil! Samozřejmě jsem se během své kariéry dopustil mnoha chyb – špatná strategie, tréninky, jídlo, cestování! Ale chybami se člověk učí a získal jsem tak fůru zkušeností. Chci pomáhat mladým jezdcům, aby se dokázali vyvarovat stejných chyb jako já. Coby jezdec se musíte naučit spoustu věcí – jak správně jíst, zařazovat fyzioterapii, trénovat, jak se připravovat v průběhu zimy atd. To pro mě bylo důvodem, proč jsem začal pomáhat ostatním jezdcům. 

Vybudoval jsem v Belgii, která je pro mě druhým domovem, workshop, ve kterém je prostor pro motorky, jezdce a také pro mě. V roce 2021 budu trenérsky dohlížet na MX2 jezdce Yamaha MXGP týmu. Kevin Brumann už se mnou žije a zahájili jsme spolu zimní přípravu. Pořád nevím, kdo bude druhým jezdcem. Ale rád bych pomohl také několika jezdcům z České republiky a Německa. Budu se trenérsky starat maximálně o pět jezdců, protože se chci zaměřovat na kvalitu tréninků. Kdybych si jich nabral více, bude pro mě opravdu složité věnovat se jim všem naplno. V mém druhém domově v Lommelu mají k dispozici vše, co potřebují. Je pořád co zlepšovat.
 

Pokud jde o mě, tak se v roce 2021 vracím do sedla Husqvarny (letos jsem jezdil na KTM) a pojedu ADAC MX Masters a český šampionát. Budu mít docela našlapaný program, ale mám velkou motivaci, kdy se navíc budu mít možnost poměřovat s mými svěřenci. Zatím jsem pořád na trati rychlejší, ale baví mě, že je můžu učit něčemu novému. Nezavrhuji, že bych v letech 2022 a 2023 mohl odejít do závodnického důchodu. Ale v takovém případě bych se mohl vrhnout ještě více na trénování, což by bylo jedině přínosem. 
 

Připravila: Lucie Havlíčková (luh) 
Foto: Pavel Horák 
Zdroj: MXBars.net
08.12.2020