11.12.2021
Red Bull KTM Factory vzdává hold své milované motokrosové hvězdě Renemu Hoferovi, který minulý týden tragicky zahynul pod lavinou. Rene byl velkou světovou motokrosovou nadějí a prvním Rakušanem, který od roku 1987 dokázal vyhrát Grand Prix, bojoval se špičkou ve třídě MX2 a pro Rakousko zajel výborný výsledek na národech. Poslední rozloučení s Renem proběhlo 11. prosince 2021 ve 14:00.
motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

„Teď vím, jaké to je být profesionálním motokrosařem na této úrovni,“ usmíval se ještě v listopadu na konci šampionátu. „Je velice příjemné být s týmem po celý rok. Začali jsme trochu pomaleji a v polovině sezóny 2021 jsme se potýkali s nedostatkem najetých hodin z předcházející sezóny. Poledních pár GP však bylo skvělých. Zajel jsem několik pole positions, několikrát jsem se dostal na stupně vítězů a zvítězil jsem v Grand Prix. Určitě mě to trochu přiblížilo k vytouženému cíli a zvedlo mi to sebevědomí. Ukázal jsem, co umím.“

 

Rene po sobě zanechal milující rodinu – otce Reinharda, matku Karinu a jemu velice blízkou sestru Nadine. Právě Nadine byla jednou z jeho nejbližších přátel a na závodech vždy svého staršího bráchu maximálně podporovala.

 

 

Pit Beirer, ředitel KTM Motorsports

Ve sportu i v životě je mnoho pádů i vzestupů, ale některé momenty jdou opravdu jen těžce přijmout. Ztratit Reneho, mladého a ceněného člena našeho týmu, naší rodiny, tímto způsobem je téměř neuvěřitelné. Naše myšlenky jsou s rodinou Hoferových. Rene byl mladý kluk, který dělal vše pro to, aby se dostal tam, kam chtěl. Byl součástí našeho týmu Red Bull KTM a věděl, že dosažení MX2 byl jen začátek. Způsob, jakým pracoval a jak zasvětil svůj život závodění ještě před dosažením 20 let, je příkladem pro každého. Rene, budeš nám chybět.

 

Dirk Gruebel, manažer týmu Red Bull KTM Factory Racing

Rene přišel do týmu s určitým tlakem, se kterým se nikdo jiný nemusel vypořádat. Pro Rakousko byl velkou nadějí. Svědčí o něm i to, že ani ve svém mladém věku nedal najevo toto očekávání. Byl mladý, byl v úspěšném týmu obklopený šampiony, ale nikdy ho to netrápilo. Mnoho lidí mluvilo o jeho osobnosti – zábavný kluk, který se uměl radovat jako malé dítě, byl nadšený ze své pozice, ale taky tvrdého dříče, který pracoval a posouval se vpřed jako jezdec a profesionál. Rene měl kolem sebe také skvělou rodinu, která ho podporovala. Byl na začátku své kariéry a už ve své první plné sezóně v nás probudil velká očekávání. Rene odešel příliš brzy, v našich životech a v našem týmu po něm zůstane velká díra, kterou nikdy nebudeme schopní zacelit.

 

Jeffrey Herlings #84, týmový kolega

Jsou to zdrcující zprávy… Rene byl úžasný, uctivý a milý kluk. Viděli jsme ho usmívat se, když zvítězil v Grand Prix a viděli jsme ho usmívat se, když dojel patnáctý. Byl jedním z nejveselejším členů týmů a proto je ještě těžší, že už není mezi námi. Měl jsem k němu obrovský respekt jako k jezdci, ale ještě větší jako k člověku. Stále tomu nemůžu uvěřit. Zprávu jsem dostal těsně před tím, než jsem šel na pódium při FIM Awards a celou dobu jsem měl slzy v očích. Soucítím s jeho rodinou, neumím si představit, jak těžké to pro mě musí být. Celá motokrosová komunita truchlí, že talent, jakým byl Rene, navždy odešel.

 

Robert Jonas, viceprezident KTM Motorsports Offroad

Je velice těžké popsat, jak nám Rene bude chybět a jak tato zpráva ovlivnila celý náš tým a naši komunitu. Znali jsme se dlouho. Jako svůj koníček jsem vedl malý juniorský tým, který jsem nazval „Youngblood Racing,“ kde jsem podporoval mladé Rakušany na jejich cestě motokrosem. Rene se k nám připojil, když mu bylo 11 let. Předával jsem mu své zkušenosti se závoděním a tréninky. Jednou z prvních otázek, které mi Rene položil, bylo, jak se může připravit jako motokrosový profesionál. Pozval jsem ho k sobě na kondiční trénink a připravil pro něj tréninkový plán. Jednalo se o čtrnáctihodinový vytrvalostní program v kombinaci se stabilizačním cvičením, strečinkem a regenerací. Vysvětlil jsem mu, že je to tréninkový plán pro dospělého jezdce a požádal jsem ho, aby vyzkoušel jen některé jednodušší věci, tak získal cit pro trénink a za dva měsíce mi měl dátl zpětnou vazbu. Po šesti týdnech se ke mně vrátil se zprávou o tréninku a zeptal se mě: „Co bude dál?“ Nikdy předtím jsem neviděl takové odhodlání u 11 letého dítěte. Věděl jsem o jeho jezdeckých schopnostech, ale v tu chvíli jsem poznal, že tohle dítě je výjimečné. Rene byl velký dříč a vždy pro něj bylo nejdůležitější závodit a trénovat. Propracoval se na samotný vrchol a při své cestě inspiroval mnoho mladých jezdců v Rakousku i ve světě. Rene byl výjimečným klukem. Jsem vděčný za naše přátelství…

  

Didi Lacher, trenér, mentor a kamarád

Bylo pro mě ctí pracovat s Renem šest let. Stali jsme se dobrými přáteli. Byl to mladý kluk hladový po závodění, který byl odhodlaný uspět v MXGP. Byl velmi dobrým motokrosovým jezdcem s úžasným charakterem. Ať už to bylo díky jeho přátelskosti, vášni pro to, co dělal, díky jeho úsměvu nebo otevřenosti, Rene si získal srdce mnoha lidí, a to je docela vzácná věc. Je velmi smutné, že odešel v době, kdy jeho život a příběh teprve začínal. Jeho rodina může mít útěchu v tom, že vychovala tak silného a pozitivního mladého muže. Rene mi bude chybět.

 

 

Valentina Ragni, týmová koordinátorka

Rene byl chlapcem, kterého všichni milovali. Měl vždy na tváří sladký a veselý úsměv. Ten úsměv byl nakažlivý. Pro mě jsou naši jezdci jako moje vlastní děti a Rene byl tím nejmladším. Společně jsme hodně vtipkovali, byl to pohodový kluk. Pamatuji si, že pře pár měsíci přijel na závody s kudrnatými vlasy, žertovala jsem, že to je můj „Ricciolino.“ Na Grand Prix v Arco di Trentu mi řekl: „Vale, mám pro tebe překvapení!“ Nechal si speciálně na tento závod udělat nášivku na kalhoty – „Ricciolino.“ Po závodě mi je dal a podepsal, byl to exkluzivní dárek. Bylo pro mě velice speciální, že to udělal. Také si vzpomínám na poslední závod roku v Mantově, kdy Jeffrey Harlings stál před startem poslední jízdy a čekalo se, zda získá titul. Stála jsem tam sama u startovního roštu, tak jak to obvykle dělám. Byla jsem velmi nervózní, ale někdo přišel a zezadu mě objal. Byl to Rene, začal křičet a podporovat svého týmového kolegu. To je další okamžik, za který jsem velmi vděčná. Jsem vděčná za to, kdo to byl a jaký byl. Letos se s týmem spojil ještě víc a máme úžasné vzpomínky z doby, kdy jsme všichni společně bydleli na závodech. Vzpomínky mi navždy zůstanou.

 

Joel Smets, sportovní ředitel Red Bull KTM Factory Racing

Přijít o Reneho je obrovská ztráta pro celý tým, pro celý motokrosový svět a hlavně pro jeho rodinu a všechny lidi, kteří ho znali. Rene byl na svůj věk velmi vyspělý. Měl před sebou dlouhou a slibnou kariéru. Pamatuji si, že Rene měl vše vypočítané. Nebyl to člověk, který by dělal unáhlené pohyby nebo bláznivě riskoval. Třeba když jsme šli na BMX, požádal jsem ho, aby dal nějakou překážku. On to udělal, ale až si byl na 110 % jistý, že to klapne. Vědomí toho, co se mu stalo je smutné a nespravedlivé. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že se neuvidíme na tréninku.

 

Tom Vialle #28, týmový kolega

Je opravdu těžké přijmout fakt, že nás Rene opustil. Dva roky jsme byli týmovými kolegy, kteří si byli velice blízcí. Myslím, že 90 % času na trénincích jsme trávili společně. Téměř každý den jsme byli v tělocvičně. V roce 2021 jsme společně trávili spoustu času, cestovali jsme spolu na závody, bavili jsme se, chodili jsme do restaurací nebo do kina. Všichni jsme si v týmu dost blízcí, takže to je opravdu těžké období. Mám na Reneho spoustu dobrých vzpomínek a myslím si, že právě to vypovídá o tom, jak dobrý člověk to byl.

 

Adam Wheller, novinář

„Do KTM přichází kluk z Rakouska, bylo by dobré s ním udělat rozhovor…“ To byl důvod, proč jsem si s ním v roce 2018 sedl a udělal s ním interview. I v jeho útlém věku jsme mohli odhalit, že se jedná o neuvěřitelně vyrovnaného a soustředěného mladíka. Všechny ty kroky přes závody mistrovství Evropy byly jen základními kameny na cestě, kde chtěl být a na cestě, kde věděl, že může být. Rene do Red Bull KTM naskočil podobným způsobem jako Musquin, Herlings, Roczen, Jonass, Prado nebo Vialle. Dělal vše, co má dělat tovární jezdec – poslouchat, učit se, pracovat, rozvíjet se. V letošní sezóně jsem pro něj psal osobní tiskové zprávy, a když jsem se na ně teď podíval a viděl, jak jeho výsledky šplhají… Po těžké sezóně 2020 se dostal k výšinám Motokrosu národů, vystoupal na pódium v Německu, zvítězil v závodě, zajel pole position a bojoval se špičkou MX2. Rene byl erudovaný, vtipný a vždy byla radost s ním spolupracovat. Jeho náhlému odchodu stále nemůžu uvěřit. Pro sport i jeho tým je to obrovská ztráta.

 

 

Připravil: Pavel Horák

Zdroj: KTM Factory Racing

Foto: KTM / Ray Archer

11. 12. 2021

motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.