Evropský (přesněji "světový") a americký motokros žijí během roku vedle sebe, aniž by o sobě příliš věděly. Příležitostí ke vzájemnému porovnání bývá právě soutěž národních družstev - Motokros národů. A pokud se odehraje ve Spojených státech, zjistíme najednou, že americký motokros nejsou jenom ti tři hoši v národních dresech Ameriky, ale že k němu patří řada dalších závodníků z různých zemí, kteří se více nebo méně pravidelně účastní závodů amerického mistrovství AMA a potom svoje zkušenosti a umění dávají do služeb svým národním týmům.

A tak se na pódiu v medailových družstvech Francie a Austrálie představily hned čtyři výrazné postavy současného amerického motokrosu - Dylan Ferrandis a Marvin Musquin a bratři Hunter a Jett Lawrencovi. Americký tým tvořili nejúspěšnější jezdci letošního mistrovství třídy 450 ccm, Eli Tomac a Chase Sexton a nejlepší domácí jezdec třídy 250 ccm, Justin Cooper.
 

Úplně objektivnímu porovnání úrovně motokrosu na obou březích oceánu bránila v RedBud neúčast několika špičkových evropských jezdců, včetně mistrů světa Vialla a Gajsera, kteří nepřijali účast v národních týmech, ale osvědčená sestava jezdců nejsilnější třídy mistrovství světa, převážně členů továrních týmů, byla špičkovým jezdcům amerického mistrovství vyrovnanými soupeři. Nejlepšího individuálního výsledku z nich dosáhl Maxime Renaux, vítěz v kategorii MXGP před Jeremy Seewerem, Jorge Pradem a Jago Geertsem. V kategorii Open byli za vítěznými "Američany" nejúspěšnější Ruben Fernandez, Calvin Vlaanderen a Mattia Guadagnini a na dvěstěpadesátce byl v kategorii MX2 po vyrovnaných výkonech nejlepší Liam Everts před Simonem Längefelderem a Kay de Wolfem.
 

Celkově vypadaly individuální výsledky nejlepších jezdců všech tří kategorií takto:

Kategorie MXGP: 1. Maxime Renaux (Francie) 4 b., 2. Eli Tomac (USA) 7, 3. Jeremy Seewer (Švýcarsko) 9, 4. Jorge Prado (Španělsko) 13, 5. Jago Geerts (Belgie) 13, 6.cAntonio Cairoli (Itálie) 16;
 

Kategorie MX2: 1. Justin Cooper (USA) 13 b., 2. Hunter Lawrence (Austrálie) 18, 3. Marvin Musquin (Francie) 23, 4. Liam Everts (Belgie) 26, 5. Simon Längefelder (Německo) 28, 6. Kay de Wolf (Holandsko) 28;
 

Kategorie Open: 1. Jett Lawrence (Austrálie) 3 b., 2. Chase Sexston (USA) 5, 3. Dylan Ferrandis (Francie) 10, 4. Ruben Fernandez (Španělsko) 13, 5. Calvin Vlaanderen (Holandsko) 21, 6. Mattia Guadagnini (Itálie) 22.
 

O vítěze v soutěži národních týmů se tradičně soutěžilo ve třech závodních jízdách. V první jízdě kategorií MXGP a MX2 předvedl velké sólo domácí Eli Tomac, kterého se držel Jago Geerts a oba nadělili třetímu Maximu Renauxovi téměř minutu. Díky devátému místu Justina Coopera se americký tým ujal po prvním závodě vedení před Austrálií a Francií.
 

Ve druhém závodě kategorií MX2 a Open zvítězil Australan Jett Lawrence, ale díky umístění Sextona a výborně jedoucího Coopera si americký tým upevnil celkové vedení. Dobrý výkon předvedl Ital Andrea Guadagnini, který do poloviny závodu vedl a nakonec uhájil třetí místo.
 

Úvod rozhodujícího třetího závodu patřil Francouzům Ferrandisovi a Renauxovi, kteří tak dali svému družstvu naději na celkové druhé místo. Ferrandis ale upadl a musel dohánět z šestého místa. Do konce se stačil vrátit na čtvrté. O vedoucí pozici pak usiloval Jett Lawrence, ale Renaux se ubránil a uhájil tak pro Francouze druhou příčku celkového pořadí, Australané skončili třetí.
 

Vítězství domácího družstva USA udělalo samozřejmě obrovskou radost tisícům fanoušků, kteří je přes proměnlivé počasí přišli podpořit a vytvořili závodu jedinečnou atmosféru.
 

Výsledky Top 10 jednotlivých závodů:

1. závod (MXGP + MX2): 1. Eli Tomac (USA, Yamaha), 2. Jago Geerts (BEL, Yamaha), 3. Maxime Renaux (FRA, Yamaha), 4. Jeremy Seewer (SUI, Yamaha), 5. Mitchell Evans (AUS, Honda), 6. Jorge Prado (ESP, GASGAS), 7. Antonio Cairoli (ITA, KTM), 8. Hunter Lawrence (AUS, Honda), 9. Justin Cooper (USA, Yamaha), 10. Kay de Wolf (NED, Husqvarna);
 

2. závod (MX2 + Open): 1. Jett Lawrence (AUS, Honda), 2. Chase Sexton (USA, Honda), 3. Mattia Guadagnini (ITA, GASGAS), 4. Justin Cooper (USA, Yamaha), 5. Ruben Fernandez (ESP, Honda), 6. Dylan Ferrandis (FRA, Yamaha), 7. Calvin Vlaanderen (NED, Yamaha), 8. Harri Kullas (EST, Yamaha), 9. Marvin Musquin (FRA, KTM),10. Hunter Lawrence (AUS, Honda);
 

3. závod (MXGP + Open): 1. Maxime Renaux (FRA, Yamaha), 2. Jett Lawrence (AUS, Honda), 3. Chase Sexton (USA, Honda), 4. Dylan Ferrandis (FRA, Yamaha), 5. Jeremy Seewer (SUI, Yamaha), 6. Eli Tomac (USA, Yamaha), 7. Jorge Prado (ESP, GASGAS), 8. Ruben Fernandez (ESP, Honda), 9. Antonio Cairoli (ITA, KTM),10. Dylan Wright (CAN, Honda).
 

Výsledky soutěže národních družstev:
1. USA (Eli Tomac, Justin Cooper, Chase Sexton) 16 bodů
2. Francie (Maxime Renaux, Marvin Musquin, Dylan Ferrandis) 23
3. Austrálie (Mitchell Evans, Hunter Lawrence,Jett Lawrence) 26
4. Itálie (Antonio Cairoli, Andrea Adamo, Mattia Guadagnini) 49
5. Belgie (Jago Geerts, Liam Everts, Jeremy Van Horebeek) 50
6. Španělsko (Jorge Prado, Guillem Farres, Ruben Fernandez)51
7. Nizozemí (Glenn Coldenhoff, Kay de Wolf, Calvin Vlaanderen) 62
8. Německo (Max Nagl, Simon Längefelder, Tom Koch) 71
9. Švýcarsko (Jeremy Seewer, Valentin Guillod, Kevin Brumann) 90
10. Velká Británie (Dean Wilson, Max Anstie, Tommy Searle) 98

Národní tým České republiky se letošního Motokrosu národů nezúčastnil, to ale neznamená, že se na trati v RedBudu neobjevil český jezdec. Díky zřejmě dobrým úmyslem dlážděné představě nadnárodního družstva byl do závodu přihlášen tým "FIM Europe", který na místě samém realizovali dva evropští junioři - Julek Mikula a Maďar Noel Zanocz se svými doprovody.
 

Tým Julka Mikuly měl týden na přípravu k účasti v závodě s dvěstěpadesátkou. Julek se stihnul doma na silnějším motocyklu dvakrát svézt, dvakrát trénoval před závodem na tratích v Americe. Přes omezené časové možnosti získal na motocyklu jistotu a na trati v Red Budu zajížděl překvapivě dobré časy - v sobotním volném tréninku kategorie MX2 byl jen dvě vteřiny na kolo za Liamem Evertsem na tovární KTM, na rozbahněné trati v nedělním Warm up pro B-finále byl opět dvě vteřiny za rychlým Japoncem Shimodou.

V závodních jízdách ho ale provázela smůla. V sobotním kvalifikačním závodě třídy MX2 mu soupeř při kolizi v prvním kole urazil řadičku, takže Julek musel do depa, kde mu zařadili rychlost, snad trojku, nebo čtyřku, na kterou pak se ztrátou dvou kol odjel celý závod. Dojel 28. s časy na kolo blízkými dvacátému místu a oceňován diváky za suverénní zvládání jednoho z velkých skoků. Ani nedělní B-finále se neobešlo bez problémů. Při další kolizi hned v úvodu přišel Julek o přední brzdu a během závodu začala zlobit spojka. Přesto dotáhl zpoždění, v závěru dojel a překonal týmového kolegu Maďara Zanocze a závod oba dokončili na 15. a 16. místě.

Patnáctiletý Noel Zanocz nahradil ve dvoučlenném družstvu původně slibovaného Bence Pergela, který se zřejmě nedohodl na podmínkách startu a nepřijel. Pergel je rychlý jezdec a za příznivých podmínek mohli s Mikulou vytvořit tým, který měl možná šanci dostat se do hlavního závodu. Přesto skončil určitě nejmladší tým "FIM Europe" jako osmý z patnácti účastníků B-finále, a jako 28. celkově.

Autor: Petr Starý
Foto: MXGP.com, MXlarge, Petr Starý
30.09.2022