19.10.2013
Máme pro vás připravený rozhovor s Martinem Kolomým, řečeným Kolomajz. Je to již druhá část rozhovoru s jedním z nejúspěšnějších českých automobilových závodníků. Rozhovor jsme byli nuceni rozdělit do dvou částí, z něhož první visí na stránkách Motolevel.com již od pondělí. Martin je velice sdílný a příjemný muž, který nám zodpověděl několik otázek o sobě a Dakaru. Zajímá vás, jak a kde Martin trénuje? Dozvěděli jsme se také, jak to na Dakaru chodí..
autaAuta
KomentářeKomentáře
ChatChat

Trénuješ nějak?

Trénuju. Hlavně se snažím fyzicky posilovat tělo. I když času teď je velice málo. Stavěli jsme nový kamion a zabralo to spoustu času. Teď jsme byli na nějakých testech na Slovensku v Senici, kde jsou pískové plochy ve vojenském prostoru. Má rozlohu asi 40 kilometrů, takže tam najíždíme auto. No a jinak jezdíme na cesty do Tunisu. Teď 25. 10. budu odjíždět a budu se snažit deset dní v kuse trénovat. Je to taková malá soutěž, takže je potřeba mít taky nějaké zázemí, kdyby nastaly potíže. Tohle je způsob, kterým trénuju. A potom za 14 dní, od té doby co se vrátím, odjíždí technika na Dakar. Takže největší trénink a největší test bude Dakar.

Dakar 2014 tedy jedeš??

Dakar 2014 podle všech prognóz a posledních jednání určitě jedu.

- mapka pro Dakar 2014; Argentina- Bolivia- Chile-

 

Ještě se vrátím k tomu trénování. Trénuješ sám, nebo jsi pod vedením nějakého trenéra?

Nevede mě nikdo, trénuju sám.

 

Jak vidíš svůj tým na Dakaru?

Tým a jeho účast z loňského ročníku je velice dobrá. Přibylo víc kluků, došlo ke spojení týmů. Uvidíme, jak to bude vypadat letos, jak to manažeři skloubí. Doufám, že nás tam bude co nejvíc, abychom si byli schopni pomoct, ale myslím, že je to v tuto chvíli na dobré cestě. Doufám, že bude všechno fungovat a že budeme my Češi držet pospolu a budeme si pomáhat a pojedeme o co nejlepší výsledky.

 

Sešla se tedy dobrá parta??

Parta je vždycky dobrá. Jezdí tam stále jedni a ti samí lidé, občas přibydou mladí kluci, ale ti se rychle přizpůsobí režimu. Já si myslím, že dobrá parta je tam pořád, snažíme se držet pospolu. I když ta rivalita tam vládne, ale myslím si, že kdyby se vyskytl trochu větší průser, tak se to řeší společně.

 

A jak vycházíš s ostatními jezdci i mimo české barvy?

Nemám problém s žádným z jezdců. V podstatě jsem si prošel třemi týmy a neměl jsem problém. Nejsem konfliktní člověk.

 

Loňský popřípadě letošní Dakar jsi jel moc pěkně a držel ses na bedně. Sledoval tě prakticky celý svět a fandila ti celá republika. Jak se ti jelo, vnímal jsi nějaký tlak?

Já se toho při závodě moc nedozvím, nevím, co se děje v republice. Hlavně si každý závod užívám, protože je to vždycky velká výzva. Když se člověk dokáže po ročním shonu dát dokupy, dát dohromady peníze, sponzory a techniku, aby mohl závodit…  No, nám se sice v letošním ročníku moc nedařilo. Měli jsme technické problémy a spadli jsme z medailových pozic, ale byl jsem maximálně spokojený s výkonem. Spokojenost byla i s technikou, zkouší se nové prvky, celý závod se rok od roku zrychluje. Určitě jsem byl spokojený.

 

Zkoušely se nové motory, takže s nimi jsi taky spokojený??

Ano, zkoušeli jsme nové motory a s nimi jsem byl velice spokojený. I když jsme měli technické problémy, ale nedají se srovnat s motory, které jsme jeli tři roky zpátky. Prostě je to úplně jiná dimenze motoru, který nám chystá Bagira. A dneska jsem týmový jezdec Bagiry. I když pojedu v Bonver Dakar Projektu, tak jsem součástí týmu Bagira, který jezdí okruhy.

 

No a k tomu trénování, dá se trénovat i tady u nás někde??

Tady u nás máme určité lokality, na kterých zkoušíme brzdy, pérování.  Ale je jich velice málo, protože všechny tyto lokality a pískovny jsou v soukromých rukou. Je to všechno o přátelských vztazích s majiteli pozemků, abychom dokázali vůbec něco odzkoušet a nacvičit.

 

Takže ani Martin Kolomý nemá žádná privilegia a nikdo si z něj nesedá na zadek?

Ne, ne, to určitě ne. Ale mám kamarády, kteří mi v rámci dobrých vztahů zajistí to, že se do těch pískoven dostanu. Bez kamarádů a známých, kteří jsou, by to ani nešlo.

 

Kam nejčastěji jezdíš trénovat?

Na Slovensko do Senice.

 

Když teď pojedeš další ročník Dakaru, pojedeš popáté, je to tak?

Teďka pojedu… 2010 jsem zadřel motor… 2011 jsem se rozsekal… 2012 jsem přijel sedmý… 2013 jsem přijel pátý…  takže popáté.

 

No a za ty roky, když se podíváš pohledem teď a dříve, vidíš nějaké změny, ať už v organizaci nebo v závodě samotném?

Organizace je stále stejná, závod se zrychluje. Já říkám, že je to maratónská soutěž a je to o sbírání zkušeností. Každý závod, který je odjetý, je dobrý. Na Dakaru musí mít člověk obrovské štěstí, aby se vůbec dostal do cíle. A jestli si někdo myslí, že si louskne prsty a řekne, že teď vyhraje Dakar, může být sebelepší pilot, ale nemusí dojet do cíle.

 

A jaký byl vůbec tvůj první Dakar?

Na prvním Dakaru jsme měli ještě obrovskou výhodu. Jeli jsme jako rychlý speciál, ale přitom jsme v podstatě nemohli nikoho předjet. Dostávali jsme se do krizových okamžiků. Třeba když měl někdo poruchu, museli jsme mu opravit auto a potom pokračovat dál v cestě a dostávali jsme se do složitých a stresových situací. Myslím si, že řidič těžké asistence, nebo rychlé asistence -  tím by měl každý začít. Je to ta největší makačka na fyzičku a největší psychická zátěž, jakou jsem já kdy zažil. Na vojně nebylo takové peklo, jako tam. Tam jsme do rána tahali naše kluky a ráno jsme museli být na startu. To už se dneska taky změnilo. Teď když asistence nestihne dojet do určitého času, může dál odstartovat. V roce, kdy jsem tohle jel já, se muselo dojet do „timu“ (tajmu), než odstartovala první motorka. Takže úplně šílená věc. Našim klukům se nevyhýbaly nehody, zadřené motory a celý to prostě bylo úplně šílený. Šílený Dakar, dobrá zkušenost. Každému bych takovou zkušenost doporučil. Když chce začít, ať si to zkusí, protože tam se člověk hodně naučí a už potom ví, do čeho vlastně jde.  

 

Je to už pár let, co jsi dal o sobě vědět nejen naší republice, ale prakticky celému světu a přes všechny své úspěchy jsi skromný a nemyslím si, že málo. Jak to děláš?

Každý člověk může být mistr světa, ale musí pořád stát nohama na zemi. Tím, že my tady dál děláme, nepotřebuju nikde vyčnívat, něčeho zneužívat. Nevím no, asi takový zůstanu, nepotřebuju se nikde vytahovat nad někým a řešit, jestli je lepší, nebo horší.

 

Tak fajn, je dobré vědět, že Dakar se pojede. Někde jsem četla, že je to hodně i otázka sponzorů.

Dakar se na 99 % pojede. Já teď sponzory ani moc neřeším. Zajímá mě hlavně to, s jakou technikou pojedu, protože tu si připravujeme sami. Snažím se najít takovou cestu, abych se dostal k technice a měl zajištěné to zázemí. Sponzoři, ti jsou nasmlouvaní na více let, takže i když někteří vypadnou, zásluhou třeba naší ekonomické krize, nebo jestli to je krize nebo uměle udělané, ale prostě zatím se daří shánět partnery a můžeme bojovat.

 

Chceš někomu poděkovat?

Tak určitě. Chtěl bych poděkovat všem partnerům, sponzorům. Teď novému týmu Bagira, se kterým spolupracuji. Také Bonver Dakar Projektu, se kterým rovněž spolupracuji. A rodině, že mě v tom podporuje.


Jestli jste přišli o první část rozhovoru s Martinem, neváhejte a napravte to!

 

 

 

Článek o shrnutí letošního ročníku Dakaru Bonver teamem a celková pátá příčka.

Video přímo ze života- z kabiny.




Text: Klára Bubelová

Foto: google.com

19. 10. 2013

autaAuta
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.