Sobotní den, kdy nás čekali kvalifikační jízdy, jsme nezačali úplně šťastně, když nám bylo losem určeno 33. místo v nástupu na startovní rošt. Ve volných trénincích to nevypadalo zle, všichni skončili v TOP 20 a určitě to byl lepší vstup než v loňském roce. Postupová teorie však hovoří jasně – téměř jistý postup je 28 bodů, tedy umístění v kvalifikačních jízdách 2 x do 14. místa. Součet 29 bodů a vyšší je již postup se štěstím.
 

V kvalifikaci MXGP odstartoval Filip Neugebauer těsně za dvacítkou a prvním kolem projížděl na 18. místě, dokázal se dostat v průběhu jízdy na šestnáctou příčku o kterou bohužel v posledním kole přišel, když jej předjel J. Butron. V cíli tedy Filipovi patřila 17. příčka.

Následovala třída MX2, Petr Smítka odstartoval jako dvacátý, ale po dvou kontaktech s jinými jezdci v prvním kole se ještě o něco propadl. Nicméně poté se dostal do skvělého tempa, propracoval se na 19. místo a začal jezdit časy jezdců okolo 12. místa. Bohužel však v úvodních kolech došlo k velké časové ztrátě na skupinu před ním, a tak ji dokázal pouze dojet. Nicméně jeho výkon byl skvělý, dokázal dohnat ztrátu 15 s ve vyrovnané konkurenci. Cílem tedy projel jako devatenáctý.

Třída OPEN uzavírala sobotní kvalifikace a Jára Romančík do ní odstartoval v TOP 20, prvním kolem projížděl jako 16. a v průběhu jízdy se dostal na 14. příčku, bohužel se mu ji však nepodařilo udržet a šachovnici viděl jako šestnáctý.

Po součtu dvou nejlepších výsledků nám scházelo 5 bodů na postup a patřila nám 22. pozice, a tak nás čekala ještě poslední možnost, jak se dostat do hlavního závodu, a tou byla nedělní last chance – jízda se startem na 30 minut + 2 kola, všech tří jezdců společně (opět se ze tří výsledků počítají dva nejlepší). Protože bylo důležité mít po startu alespoň dva jezdce v TOP 10, pokud jsme chtěli pomýšlet na postup, rozhodl jsem se pro nastoupení na start v tomto pořadí - Filip (pozice 2), Jára (15) a Petr (28).

Trať byla v neděli ráno velmi rozbahněná díky celonočnímu dešti a už ranní warm up ukázal, jak to bude v hlubokém blátě náročné. Do poslední šance skvěle odstartoval Filip, který byl na čtvrté pozici, ale bohužel měl ve třetí zatáčce pád a po kontaktu s jiným strojem mu některý ze soupeřů poškodil pedál zadní brzdy a Filip byl nucen zajet do depa mechaniků, kde jsme mu pedál narovnali alespoň trochu zpět, aby mohl pokračovat. V tu dobu jsme již měli na čele Járu Romančíka a Petra Smítku někde okolo dvanácté příčky. Od prvních metrů byl pohled z depa mechaniků hrozný „masakr“, pořadí se neustále měnilo, nebylo snad jediné zatáčky, aby někdo z jezdců neležel, prostě klasický extrémní blátivý závod. Kdo chyboval minimálně, byl Jára Romančík, který s přehledem zvítězil, krok s ním dokázal držet jen Filip Neugebauer, ale ten byl bohužel díky zastávce v boxech o kolo zpět. Petr Smítka dělal co mohl, ale po horším startu to na lepší, jak devátou příčku nedalo. V konečném součtu dvou výsledků zvítězili naši slovenští sousedé, kteří zajeli velmi vyrovnanou jízdu a naprosto zaslouženě poustoupili do odpoledních jízd. Druhé místo patřilo Novému Zélandu, kteří měli shodně bodů jako náš tým, ale v jejich prospěch rozhodlo lepší umístění třetího jezdce.

Celkově nám na MXoN 2017 patří 22. pozice, což je určitě neúspěch, ale náš repre trojlístek bojoval, nechal na trati úplně vše a těžko jim něco vyčítat.

Letošní výsledek našeho týmu je určitě zklamáním, ale na druhou stranu reprezentovali jezdci, kteří svou výkonností, momentální formou a zkušenostmi jsou v TOP 4 českých jezdců, těch nejlepších, které máme v současné době k dispozici. A ani to, že byli ve formě a předvedli bezchybné výkony bohužel na kvali nestačilo. Chybí nám tzv. „rozdílový“ jezdec, někdo, kdo dojede v kvalifikační jízdě v TOP 10. Potom je kvalifikace jistotou. V současné podobě kvalifikačního systému jsme v nevýhodě proti zemím, kteří mají sice dva podprůměrné, ale zato jednoho TOP jezdce. To jim stačí projít kvalifikačním sítem. My máme tři jezdce na umístění 14-20, ale to na kvali nestačí. Krásně je to vidět na příkladu Slovinců (1-25=26), Španělů (4-16=20) a Rusů (6+22=28). A to se neúčastnil za Lotyše P. Jonass a Litevec A. Jasikonis, kteří by zcela jistě psali svým týmům velmi nízká čísla. Už je to nějaký čas, co se motokros globalizuje a v jednotlivých třídách se prosazují i jezdci z „nemotokrosových zemí“ a nelze po našich reprezentantech chtít, aby drželi krok s těmito TOP jezdci. Takového zatím nemáme. A potom se i z části na našem neúspěchu podepíše i špatný los. Sice si teď trochu zahraji na „kdyby“, ale pokud bychom měli startovní pozici do TOP 12, je šance, že se tak i odstartuje a závod se potom vyvíjí trochu jinak a šance by byly vyšší.

Zhodnocení jezdců:

Filip Neugebauer (MXGP) – v sobotu předvedl dobrý výkon, posledních pět minut jízdy odolával atakům stálého účastníka MS J. Butrona (19. místo MXGP 2017), bohužel čtyři zatáčky před cílem jej Španěl udolal. V neděli skvělý start, ale bohužel chyba na těžké trati a smůla v podobě ohnuté brzdy jej odsoudila k jízdě v hloubi startovného pole. Nic ale nevzdal a ukázal, že jsme byli právem favorité v jízdě last chance.

Petr Smítka (MX2) – Petr osedlal „malou“ motorku sice po pár letech, ale díky jeho včasné přípravě a dodané skvěle připravené moto Jirkou Jankovským ukázal, že byl nominován plným právem. Jeho rychlost nebyla vůbec špatná a v kvalifikační jízdě byl schopen jezdit časy okolo 12. místa. Bohužel však začínal závod až za dvacátým místem a v úvodních kolech mu vznikla velká ztráta na umístění, kam rychlostí patřil. Dokázal držet krok s jezdci jako Cervellin (12. místo MS MX2 2017), Ostlund (14) nebo Van Doninck (10). V neděli už tak dobrý závěr neměl, ale nenachystali jsme mu zrovna ideální startovní pozici, a tak ihned po startu dostal slušně naloženo blátem, a to se jen zhoršovalo, takže to určitě na nějakou stíhačku nebylo.

Jaromír Romančík (OPEN) – i přes jeho závodní přestávku kvůli zranění se stihl dát do odpovídající formy, prodal své zkušenosti nabrané v letošní sezóně v závodech MS. V sobotní jízdě se dlouho držel na čtrnáctém místě, než jej předjeli soupeři, kteří byli o něco lepší. V neděli podal skvělý výkon a nikdo na něj v last chance neměl. Jeho vítězství bylo zasloužené, bohužel jsme si jej moc neužili díky zklamání z ne postupu do hlavního závodu.

A co zlepšit do budoucna?
 

Dokud nebudeme mít alespoň dva stálé účastníky v MS, pravidelně sbírající body, těžko můžeme pomýšlet na nějaké lepší výsledky a stále budeme odsouzeni k boji o postup přes kvalifikaci. V nedělním závodě bychom již byli, díky pěti započítávaným výsledkům mnohem silnější, ale sobota bude i nadále pro nás na hraně. Potřebujeme zapojovat mladší závodníky do MS nebo ME. V Martinu Krčovi a Petru Polákovi bychom mohli vidět potenciální reprezentanty, protože je potřeba zapojovat mládí, pokusit se trochu pozvednout úroveň závodu mistrovství republiky co se připravenosti tratí týká, a to i v případě juniorských závodů.
 

Na závěr bych chtěl poděkovat Autoklubu ČR, všem našim partnerům, týmům našich reprezentantů, Jirkovi Jankovskému za skvěle přichystané zázemí pro všechny tři jezdce a techniku pro P. Smítku, mojí manželce Kláře a v neposlední řadě i našim fanouškům a všem lidem, co nám fandí a podporují nás."

Jiří Čepelák
manažer týmu MXoN 2017

9. 10. 2017