MX Pro Tour jsem se zúčastnil už loni v Kaplici, kde jsem si užil skvělý den ježdění na nových motorkách, navíc na krásně upravené trati, kterou pomáhal kropit i Jirka Čepelák. Pro letošní rok se spoluúčast na uspořádání testování přesunula do Brna, přesněji do společnosti Yamaha PEMM Brno. Celkem logicky se tedy testovací dny odehrávaly ve Vranově u Brna. Vysoko položenou laťku z loňského roku chtěli pan Soukup z PEMMu spolu s vranováky překonat, ale bohužel se do cesty postavilo počasí, které trať silně podmáčelo, takže na páteční dopolední testování, které bylo vyhrazené novinářům, byla trať lehce zkrácená a průběžně upravována. Za úsilí a přípravu co možná nejlepších podmínek tedy velký palec nahoru!

Celý areál pak byl vyzdoben bannery a logy Yamaha, prohlédnout jsme si mohli i další věcičky, jako třeba buggynu YXZ1000, čtyřkolky nebo malé PW50. Nikdo tedy nemohl být na pochybách, která značka okupuje Vranovský žleb. Mě samozřejmě nejvíc zajímaly motorky, kterých kamion dovezl hned 10 testovacích a další dvě na výstavu! Prim pochopitelně hrála zbrusu nová YZ450F 2018, která byla zastoupena nejhojněji, dále pak několik kusů YZ250F a s číslem deset se v rohu krčila i jediná YZ125.

Yamaha YZ450F 2018

Nová čtyřipade přináší menší revoluci s oblasti přizpůsobitelnosti výkonu potřebám trati a jezdce v podobě možnosti spojit řídící jednotku motorky s aplikací v mobilu, která je zdarma. Vše funguje přes zabezpečenou wifi síť, kterou si motorka sama vytvoří. Připojení je možné do dvou minut od nastartování (stačí zmáčknout startér a motorku pak chcípnout). Aplikace pak slouží jako servisní deník, kam si můžete zapisovat výměny olejů a další, ovšem její hlavní potenciál se skrývá s možnosti ladit palivové mapy.

U toho bych se rád zastavil, ono to ladění totiž není úplně jednoduchá záležitost, musíte mít povědomí o tom, co které změna s motorkou udělá a jak se bude chovat v kombinaci s dalšími nastavenými parametry. Nemusí tedy platit, že když všechna parametry vyženeme nahoru, pojede motorka nejvíc. Příliš vysoké dávkování paliva v celém spektru otáček spíš bude mít za následek vysokou spotřebu a možná i zahlcení. Ladění by tedy mělo být citlivé, rozumné a rozhodně zabere nějaký čas. Výhodou je, že aplikace nabízí možnost uložení a rychlé obnovy mapy, takže se nemusíte bát, že si motorku nevratně rozštelujete. Otázkou ale je, jak se projeví dlouhodobé používání vámi navolené mapy, která nebude pro motor vhodná. Samozřejmě můžete použít předem předdefinované mapy nebo si konfigurace stáhnout z internetu. Další velkou novinkou je elektrický startér, celkové zúžení a snížení motorky nebo nové plasty. Kompletní seznam novinek v našem starším článku zde.

Zmiňované zúžení bylo velice patrné při přesedání mezi YZ450F a YZ250F, dvěpade totiž zůstala víceméně stejná, tedy se stejným rámem a plasty. Musím potvrdit, že to bylo opravdu cítit, ale na trati se motorkám rychle přizpůsobíte a rozdíl tolik nevnímáte. Čtyřipade vás překvapí opravdu silným motorem, který je v základním nastavení velice lineární a dobře dávkovatelný. Pokud se motorce nebudete bát zatopit pod kotlem, tak umí vystřelit jak splašená! O to víc potěší fakt, že ovladatelnost je možná díky celkově nižší stavbě na velice dobré úrovni a výbornou oporu najdete i v osvědčených tlumičích KYB s klasickou olejovou náplní. Tlumiče na Yamahách jsou všeobecně považovány za to nejlepší, co sériové motorky nabízí, a musím říct, že jsem se opravdu cítil jako v bavlnce. I když jsem měl tvrdší dopad, kdy šly tlumiče proklatě nízko, tak jsem o tom skoro nevěděl a až posléze jsem se divil, jak je motorka na fotkách zmáčknutá. Skvělé pro hobby piloty, paliči z MMČR by možná chtěli trochu tužší chod, ale to se dá jednoduše nastavit.

Nová 450 se ovládá velice dobře a v zatáčkách jsem se i přes moji nízkou výšku cítil poměrně sebejistě. Oproti staršímu modelu tedy jednoznačně zlepšení! Na sériové motorce jsem tedy nenašel větší slabinu, stačí na ni prostě sednout a jet, motorka dělá spoustu věcí za vás. K vyzkoušení byla i čtyřipade osazená výfukem Akrapovič, ta ale měla až moc síly ve středním pásmu otáček, takže jsem pořád lítal po zadním zrovna v místech, kde se to moc nehodilo. Zde bych nejspíš vyžadoval zásah aplikace a útlum výkonu.

Abych svůj dlouhý elaborát o nové YZ450F 2018 shrnul – oproti staršímu modelu lepší ovladatelnost, stále stejně pohodlný podvozek, silný a dobře odladěný motor, jednoduše all-in balíček, kde je těžké hledat mouchy. Nejde tedy o razantní revoluci, spíše o povedenou evoluci a správně nastavený směr budoucího vývoje. Jen ty nové plasty se mi moc nelíbí a tajně doufám, že alespoň přední blatník a tabulka půjdou předělat z modelu 2017. Pokud jde o aplikaci, tak ta mě oslovila více jako servisní deník než jako nástroj pro ladění. Patřím k těm jezdcům, kteří se v to moc nešťourají a prostě jezdí na standard. Své opodstatnění však jistě má, což ukázal model s Akrapovičem.

Yamaha YZ250F 2018

Slabší model zůstal stejný s tím loňským, protože se veškerá pozornost upínala na vývoj zbrusu nové 450. To ovšem není až tak na škodu, dvěpade tří ladiček patřila už dříve mezi ty nejlepší sériové stroje třídy MX2, především díky skvělým tlumičům a silnému motoru. Ten samý koktejl tedy zákonitě musí fungovat i v roce 2018. Musím říct, že mě YZ250F neustále překvapuje tím, jak hlasitý má sériový výfuk. Je radost ho poslouchat při jízdě a úplně vás jeho zvuk motivuje o ještě větší přidání plynu.

Oproti nové YZ450F je cítit širší stavba a už se těším, až se nový rám dostane i do slabšího modelu. To by mělo přinést ještě lepší ovladatelnost. Na stroj třídy MX2 má Yamaha opravdu solidní zátah, ale taková raketa jako čtyřipade to pochopitelně není. Stejně jako silnější sestra, má i tahle holka skvěle lineární a čitelný nástup výkonu, takže vás v ničem moc nepřekvapí. Snad jen v tom, jak snadné je projíždět i pomalejší zatáčky na vyšší kvalt. Bez sáhnutí po spojce jsem celkem v klidu projel i zatáčky, kde normálně řadím za dva. Tento wow efekt se dostavil ještě ve větší míře při jízdě na modelu vybaveného GYTR kitem, který zahrnuje upravenou hlavu, Akrapovič a spoustu dalších doplňků.

YZ250F je tedy sázka na jistotu, jediné, co může vadit, je širší stavba. Ta je ale vyvážená skvělým motorem a tlumiči. Těším se na model 2019, který by měl přinést stejné inovace, jako YZ450F 2018! I tak ale mohu říct, že modrá je dobrá i pro rok 2018.

Yamaha YZ125 2018

A co nového u dvoutaktní dváci? Až na modré ráfky a grafiku nic! Dvácu jsem dostal do ruky pouze jednou a bylo to ještě za těžšího bláta, kde se naplno ukázaly rozdíly mezi moderním čtyřtaktem a oldschoolovým dvoutaktem. Bez zmáknuté práce se spojkou si prostě moc neškrtnete, na čtyřtaktu stačí jen zařadit a přidat plyn, na dvoutaktu si to všechno musíte líp rozmyslet a mít prsty levé ruky vždy připravené zasáhnout. Když se vám průjezd zatáčkou povede, tak umí dváca opravdu letět a je s ní neskutečná zábava, ale YZ250F je jednoduše rychlejší a jednodušší na ovládání.

Na lepším povrchu nebo trati s jiným profilem nejsou rozdíly tak markantní, ale blátivý Vranov ukázal, že pokud máte mých 82 kilo, na dváce budete pomalejší. A to říkám jako majitel dvoutaktu. I tak ale má YZ125 stále smysl jako skvělý přechodný můstek mezi kategorií 85 a MX2, zvlášť pro lehké nebo menší kluky. Však také proto se v šampionátu ADAC zavádí nová třída právě pro mladíky na dvoutaktních 125. A Yamaha je stále jediným japonským výrobcem, který má dvoutakty v nabídce!

Testovačka se tedy vydařila na výbornou, na návštěvníky čekala pořádná nálož motorek, k vidění a vyzkoušení byly i enduro modely WR nebo YZ250, na tyto modely jsem se však již nedostal, chtěl jsem pořádně otestovat novinkovou YZ450F, a navíc tyto modely nebyly oficiálně zařazeny do letošní série Yamaha MX Pro Tour 2017. Byli jste se také projet? Jaké jsou vaše dojmy? Podělte se s námi v komentářích zde nebo na FB!

Připravil: Jiří Kružík

Foto: Honza Altner

6. 10. 2017